Bolesti začínají většinou mezi půlnocí a šestou hodinou ranní
   Označení biorytmus slouží jako obecný pojem pro „pravidelné, reprodukovatelné, na čase závislé změny fyziologických funkcí“. Lidský organismus není motor, který může nepřetržitě běžet na plné otáčky. Výkonným a zdravým zůstává pouze v případě, že se střídají období zátěže s obdobími zotavování. Tuto rovnováhu sil zajišťují právě biologické rytmy. Ani přirozené životní okolí lidí není neměnné. Světlo dne se střídá s tmou nocí, po teplu léta následuje chlad zimy. Biologické rytmy umožňují přizpůsobování těmto měnícím se skutečnostem.
   Vzestupy a útlumy aktivit v těle nejsou reakcí na polohu Slunce nebo na roční období. Dvacetičtyřhodinový rytmus je „genticky fixován“, tedy stanoven v našich dědičných vlohách, a přetrvává proto i tehdy, když člověk nemůže vnímat světlo ani tmu. Člověk se v žádné hodině jednoho dne neprojevuje stejně, avšak každý den ve stejnou hodinu ano. Funkce těla se mění podle denní doby ve čtyřiadvacetihodinovém rytmu, který se neustále opakuje. Jeho vzestupy a poklesy určují život člověka, dokonce i jeho začátek a také konec: Bolesti začínají většinou mezi půlnocí a šestou hodinou ranní a většina lidí umírá v časných ranních hodinách.

Typy biorytmů
Biologické rytmy mají různou délku a jsou určovány podle „period“ - neboli podle období, v nichž se pravidelně navracejí. Zvláštní význam pro člověka mají:
1. Ultraradiánní rytmus, opakující se po méně než 20 hodinách. Je důležitý pro počet srdečních úderů a nádechů a také pro vyměšování určitých hormonů.
2. Cirkaseptánní rytmus o délce zhruba sedmi dnů. Projevuje se nejen v průběhu určitých onemocnění (astmatu), nýbrž vede také například po transplantacích ke krizovým obdobím, v nichž je obzvláště vysoké riziko odmítnutí transplantovaného orgánu.
3. Cirkatrigintánní rytmus o délce asi třiceti dnů. Nejznámějším příkladem je ženský cyklus; v této době se od základu obnovuje také kůže člověka.
4. Cirkanuální rytmus o délce zhruba jednoho roku. Má vliv mimo jiné na plodnost žen a počet spermií mužů, dále na reakční dobu při řízení a na náchylnost k nemocím.
5. Cirkadiánní rytmus, jenž svými 24 hodinami obsáhne jeden den a noc. Tento rytmus je pro člověka nejdůležitější a také nejlépe prozkoumaný. Týká se každé buňky v těle a určuje celý náš život.

Jak se udržet ve vrcholné formě
   Zásadně platí: Vstávejte okamžitě po probuzení; neusínejte už a ani nepodřimujte! Tělo se kvůli odkládanému rozběhu dostává jen s obtížemi do formy a vám navíc potom schází čas k tomu, abyste mohli den začít v klidu a s rozvahou. Pokud ráno míváte potíže s probráním, můžete to velmi zlepšit pomocí dechových cvičení a použitím vody, abyste se naučili bez problémů aktivovat tělo i duši. Střídavá sprcha je velice dobrým prostředkem k probuzení.
   Nejobtížnější úkoly vyřizujte pokud možno zrána. Dopoledne dosahuje výkonnostní křivka velmi vysokých hodnot, mezi 10. a 12. hodinou pak dokonce absolutního vrcholu. Je to váš nejlepší denní ča, na něj byste se také měli plánovat konference, jednání, důležité návštěvy atd. Přestávku si posuňte do období polední únavy kolem 14. hodiny, kdy v biologickém rytmu aktivita a schopnost koncentrace stejně poleví.  Všechny práce zakončete zhruba kolem 18. hodiny, a to i ty po práci doma. Od této chvíle pro vás bude práce čím dál tím obtížnější a budete také dělat čím dál více chyb. Nyní nastává čas na procházku, která pomůže nervům vypnout a přispěje k pozdějšímu zdravému spánku. Jestliže chcete co nejlépe využívat svůj biologický rytmus, měli byste jíst častěji, avšak ne více. Alespoň pět menších jídel přes den udržuje duševní schopnosti a fyzické síly mnohem lépe než obvyklá tři velká jídla.
 
Jak se nejsnadněji zbavíte nadváhy
Staré přísloví „Snídej sám, obědvej s přítelem a večeři dej nepříteli“ platí i dnes. Kdo se dosyta nají pouze jednou denně, a sice ráno, ten se nejsnadněji zbaví nadváhy a již pouhým dodržováním vhodného času k jídlu zabrání opětovnému přibírání. Dosažená normální hmotnost touto metodou se pak také mnohem lépe udržuje, jestliže větší část potravy, která se za celý den zkonzumuje, je součástí snídaně, v poledne následuje pouze lehké jídlo a večer již jen něco malého. Klíč k tomu spočívá ve vnitřních hodinách metabolismu. Ráno jsou uhlohydráty přeměňovány převážně v energii, která je v následujících hodinách spotřebována při práci.
 
Kdy je nejlepší sportovat
Kdo si chce zlepšit sílu a vytrvalost, měl by sportovat pouze po práci. Kolem 17. hodiny se totiž při sportování dosahuje optimálního tréninkového efektu. Příčinou jsou opět biologické rytmy: Jak nárůst výkonnosti svalstva, tak i funkce srdce a krevního oběhu jsou odpoledne nejlepší. Sportování poránu tyto výhody sice scházejí, lze je však doporučit jako povzbuzující prostředek. Stačí gymnastika a cviky na uvolnění, silná tělesná zátěž by naopak mohla být na závadu. Zvláště to platí pro starší lidi, jejichž srdce již nebývají zcela zdravá. Po ranním vytrvalostním běhu převyšuje riziko tvorby krevní sraženiny a následně eventuálního vyvolání srdečního infarktu denní průměr o 6-18%. Po odpoledním joggingu toto riziko klesá až o 20%. Odpolední sportování je tedy zdravější.