Padělky léků – nejdostupnější na internetu
   Definice padělku léčivého přípravku v českém právním řádu neexistuje. Světová zdravotnická organizace definuje padělek léčiva jako „přípravek, jehož identita a /nebo původ jsou úmyslně a podvodně špatně označeny. Padělky mohou obsahovat správnou nebo nesprávnou účinnou látku a nebo ji neobsahovat vůbec, případně jí neobsahovat deklarované množství. Padělkem je i originální přípravek, jehož obal je falešnou napodobeninou.“  Dá se také říci, že padělkem léčivého přípravku je přípravek, k němuž někde na světě existuje originál, tj. originální registrované léčivo, které je k dispozici na světovém trhu pod stejným názvem. S rozvojem technických možností padělatelů je možno říci, že zdařilý padělek nelze pohledem laika, který si nemá možnost zjistit další údaje k originálnímu přípravku, zpravidla rozeznat od originálního výrobku pouze podle vnějšího nebo vnitřního obalu.
   Padělatelé se v současnosti zaměřují na léčiva, která jsou z hlediska trhu s léčivy předmětem běžné spotřeby, jako léky na léčbu psychických onemocnění, na léčbu vysokého tlaku, antibiotika a cytostatika. Další významnou skupinou padělaných léčiv jsou přípravky, které v určité oblasti zlepšují životní styl pacienta, to znamená zejména léky na léčbu erektilní dysfunkce nebo anabolické steroidy. Poslední skupinou, jejíž padělání nyní zaznamenává velký rozmach, jsou biotechnologické přípravky. Ty sice nejsou tak často používané - jedná se zpravidla o léčiva používaná jen na specializovaných pracovištích - ale jednotlivá balení jsou velmi drahá. Mezi nelegální přípravky patří i některé doplňky stravy. Laboratorním rozborem je totiž v některých doplňcích stravy prokázána přítomnost látek, které v těchto přípravcích obsaženy být nesmějí. Jedná se často o velice účinné přípravky, které je nutné užívat pouze pod lékařským dohledem.
   Nejčastějším místem výskytu padělků je internet. Obrovským nebezpečím je však jejich průnik do legální distribuční sítě. Pacient při použití léku pořízeného v lékárně nepočítá s možností výskytu padělků, vždyť jednotlivé články legální distribuční sítě, např. distributor léčiv a lékárna, podléhají všude v Evropě přísné kontrole ze strany lékových agentur jednotlivých zemí.
 
Nevhodné kombinace léků mohou vést k předávkování
   Předávkování nebo naopak snížená účinnost, takový výsledek může mít současné užívání dvou nebo více léků, které se navzájem nežádoucím způsobem ovlivňují. Nevhodné kombinace mohou člověka ohrozit nejen na zdraví, ale také na životě. Českému zdravotnictví však chybí systém, který by toto riziko účinně kontroloval.
   Odborníci v současnosti registrují okolo 4500 závažných lékových interakcí, kdy podání léku současně s jiným medikamentem (ale také s konkrétní potravou nebo nápojem) může člověku poškodit zdraví nebo ho dokonce ohrozit na životě. Hrozí i fatální následky, i když lékových interakcí, které dokážou bezprostředně ohrozit život pacienta, je relativně málo - zhruba dvě stovky. U těch ostatních závisí na okolnostech, za kterých byly léky užity. Účinky některých léků v organismu může výrazně ovlivnit také konzumovaná potrava. Pokud se například léky rozpustné v tucích podají po tučném obědě, rychleji se vstřebávají. Hladina účinné látky v krvi pak může být až několikanásobně vyšší, než je žádoucí.
   U léků označovaných odborníky jako bezproblémové z hlediska jejich účinků v organismu se dá při stejné dávce předpokládat stejný účinek. Jenže u velké skupiny medikamentů hraje významnou roli také genetická výbava člověka. Odbourávání problémových léků je řízeno enzymy, které mohou mít takzvaný polymorfismus, tedy rozdílnou schopnost tyto preparáty odbourávat. Polymorfismus může být tak významný, že někteří lidé konkrétní lék vůbec odbourávat neumějí. Pro takové lidi, takzvané pomalé metabolizátory, bude obvyklá dávka problémového léku toxická. Pokud člověk naopak zdědil příslušných genů více, bude lék odbourávat čtyřikrát až dvacetkrát rychleji, takže nemusí být v obvyklé dávce účinný. Při nevhodné kombinaci s jiným lékem se pak nežádoucí příznaky prohlubují. Pomalých metabolizátorů, stejně jako lidí, kteří lék odbourávají rychleji, je v populaci po pěti procentech.
 
Léky proti bolesti se staly moderními zabijáky
   Analgetické léky, které působí na opioidové receptory, jsou mocnou zbraní proti bolesti. V posledních patnácti letech se prodej těchto léků, jako například oxycodonu, hydrocodonu, metadonu, fentanylu, a dalších, značně zvýšil. Souběžně s nárůstem jejich prodeje, rostl i počet úmrtí, která mají na svědomí. Podle zveřejněných statistických údajů zemřelo v USA  v roce 2002 na předávkování více než 16 000 osob. Nejvíce lidských životů měly na svědomí analgetika na bázi opioidů, heroin a kokain. Následky braní opioidů však předstihly jak kokain, tak i heroin. Čísla  ukazují, že se situace v neúmyslných předávkováních těmito léky zhoršuje. V období let 1979 až 1990 podíl úmrtí, o nichž se soudí, že nebyly sebevraždami, ale že ten kdo drogu, nebo lék bral, neodhadl dávkování správně, narůstal každým rokem o 5,3%.
   Z úmrtních listů výzkumníci vyčetli, že mezi lety 1999 až 2002 počet předávkovaných léky na bázi opioidových analgetik vzrostl o 91,2%. Léky na předpis tak ve svých neblahých účincích zahájily svůj „raketový start“. Nárůst případů bylo možno pozorovat i u heroinu a kokainu. Předávkovaných těmito látkami ale tak strmý nárůst nezaznamenal. Činil 22,8% u kokainu a 12,4% u heroinu. Odborníci vysvětlují tento stav jako následek toho, že se analgetika stala rekreační drogou. Situaci zhoršuje i to, že místo toho, aby analgetika sloužila jako prostředek, který nás zbavuje útrap způsobených bolestí, polykají je i ti, kteří se s jejich pomocí snaží utéct svým mindrákům a patří spíše do péče psychiatra.